My Apple / myapple@email.cz

Steven Wozniak a Steven Jobs se kamarádili už na střední škole. Oba se zajímali o elektroniku a oba byli ve škole považováni za outsidery. Po ukončení školy zůstali v kontaktu, i když každý začal pracovat pro jinou společnost v Sillicon Valley. Wozniak pracoval pro Hewlett-Packard, Jobs pro Atari.

Wozniak si nějakou dobu pohrával s návrhy konstrukce počítačů a v roce 1976 navrhl první vlastní počítač, který se pak prodával jako Apple I. S návrhem, že by se mohl prodávat, přišel za Wozniakem právě Jobs, který je tak trochu vizionář a dokáže pro své projekty nadchnout i ostatní. Tak se 1. dubna 1976 narodila společnost Apple Computer.

Počítačová veřejnost nebrala Apple I příliš vážně a Apple také příliš neprosperoval. Zlom nastal v roce 1977, kdy Apple na počítačové kontraktační výstavě představil Apple II - první osobní počítač ve skříni z umělé hmoty a s barevnou grafikou. Apple II byl impozantní stroj. Díky němu několikanásobně vzrostl počet objednávek na počítače Apple. Když pak na začátku roku 1978 uvedl Apple na trh Apple Disk II, jednu z nejlevnějších disketových mechanik, prodej se ještě zvýšil.

S růstem prodeje rostla i společnost a v roce 1980, kdy byl uvolněn Apple III, měl Apple už několik tisíc zaměstnanců a začínal prodávat počítače i v zahraničí. Apple přijal několik zkušených mid-level manažerů, a co je ještě důležitější, získal několik nových investorů (akcionářů), kteří zaujali místa ředitelů. Noví ředitelé byli většinou zkušení starší konzervativní muži a měli zajistit, aby se Apple stal uznávanou prosperující společností.

V roce 1981 nastaly první potíže. Nasycený trh způsobil, že počítače se prodávaly obtížněji a tak byl v únoru Apple nucen propustit 40 zaměstnanců. Wozniak se zranil při nehodě letadla, takže se dění v Apple nemohl příliš účastnit. V březnu převzal vedení společnosti Steve Jobs.

V roce 1979 se uskutečnila historická návštěva v Xerox PARC. Od té doby pracoval Jobs se skupinou několika dalších vývojářů na vývoji počítače Lisa, který měl stát vzorem moderního osobního počítače budoucnosti. Během jeho vývoje vyšlo najevo, že Jobs má sice perfektní nápady, ale v oblasti personálních vztahů mu to moc neklape. Proto byl z projektu Lisa odvolán Mikem Markkulou, který byl prezidentem Apple a jedním z hlavních akcionářů. Jobs se nechtěl vzdát svých plánů a tak se pustil do vývoje počítače Macintosh, který se měl stát levnou alternativou k počítači Lisa. Jeho cena měla být neuvěřitelných $500. I když nakonec byla jeho cena skoro 5x vyšší, prodával se velmi dobře.

V roce 1981 představil IBM první PC s procesorem Intel. Se silným zázemím, které mocné Big Blue nastupujícímu PC poskytovalo, se PC začala rychle prosazovat. Jobs si uvědomil, že pokud chce Apple soutěžit s IBM na trhu osobních počítačů, musí urychlit vývoj nových počítačů a OS. Začal tedy se svou skupinou tvrdě pracovat na dokončení projektu Macintosh. Časem zjistil, že se nemůže naplno věnovat vývoji a současně řídit společnost. Proto začal hledat vhodného kandidáta, který by převzal vedení společnosti a staral se o její dynamický růst.

Začátkem roku 1983 začal přetahovat Johna Sculleye, prezidenta společnosti Pepsi-Cola. V dubnu se mu podařilo ho přesvědčit a Sculley se stal prezidentem a CEO (Chief Executive Officer) Apple. Jobs věřil, že Sculley může pomoci Apple k růstu, ale neměl žádnou konkrétní představu, jak. Později ho to stálo jeho pozici u Apple.

Během krátké doby vyšlo najevo, že ačkoli je Sculley schopný a úspěšný obchodník, o počítačovém průmyslu toho moc neví. Proto se také velmi brzy dostal do sporů s Jobsem. Jejich řešení však muselo počkat. Oficiální ohlášení počítače Macintosh se blížilo, takže Jobs tvrdě pracoval na tom, aby získal vývojáře, kteří by psali programy pro nový stroj. Uvědomil si totiž, že právě sotwarový průmysl rozhodne o úspěchu či neúspěchu Maca. Především jeho zásluhou se po obrovském úspěchu počítačů Apple II podařilo zopakovat úspěch i s počítači Macintosh.

22. ledna 1984, během třetí čtvrtiny Super Bowl, Apple šokoval svět svým šedesátisekundovým klipem představujícím Macintosh. V Orwellovské scéně je zobrazen svět IBM, který je rozbit novým strojem od Apple. Klip režíroval Ridley Scott. Macintosh se zpočátku prodával velmi dobře. Pokles prodeje nastal až ke konci roku, kdy už přestal stačit rostoucím nárokům uživatelů. Ti požadovali hlavně větší RAM a možnost připojit hard disk.

Začátkem roku 1985 se vyostřily spory mezi Jobsem a Sculleyem. Sculley tvrdil, že Jobs je nebezpečný a mimo kontrolu. Jobs tvrdil, že Sculley neví vůbec nic o počítačovém průmyslu a navíc ani nemá snahu něco se naučit. V květnu 1985 se Jobs rozhodl rozehrát hru o kontrolu společnosti. Chtěl Sculleyho poslat na cestu do Číny a naplánoval si, že během jeho nepřítomnosti předstoupí před dozorčí radu a prosadí jeho odvolání z funkce. Na poslední chvíli někdo vyžvanil Jobsovy záměry Sculleymu a ten se rozhodl, že si promluví přímo s Jobsem. Po vášnivé hádce mezi těmi dvěma se vedení Apple postavilo jednomyslně za Sculleyho. Jobs rezignoval na svou funkci, prodal své akcie (až na jednu) a pustil se do dalšího podnikání (založil společnost Next Software).

Po Jobsově odchodu v květnu 1985 zůstalo vedení Apple na bedrech Johna Sculleye. Za několik málo měsíců byl však Apple nucen propustit 1/5 pracovních sil, skoro 1200 zaměstnanců. Společnost také zaznamenala svou první čtvrtletní ztrátu. Tyto okolnosti i Jobsova rezignace podryly důvěru v Sculleyho schopnosti jako CEO Apple.

V téže době Sculley zastupoval Apple ve sporu s Microsoftem Billa Gatese kvůli ohlášení Windows 1.0, grafické nadstavby MS DOSu, která měla mnoho společného s GUI Maca. Gates nakonec vydal prohlášení sestavené právníky Microsoftu, že Microsoft nepoužije technologie Apple ve Windows 1.0. V prohlášení se však neříkalo nic o dalších verzích Windows. Apple tak vlastně ztratil výhradní právo na svůj návrh uživatelského rozhraní. V následujících sporech Apple s Microsoftem kvůli uživatelskému rozhraní Windows rozhodovalo toto prohlášení o neúspěchu Apple.

Naštěstí se na Macovském trhu objevily dva nové hity. Tiskárna Laser Writer, první PostScriptová laserová tiskárna pro Macy, a program PageMaker, jeden z prvních DTP programů. Tyto dva produkty udělaly z Maců ideální řešení pro levné publikování. Díky nim se Mac stal doslova přes noc opět úspěšným počítačem.

V roce 1987 představil Apple Macintosh II s šesti rozšiřujícími NuBus sloty. S ním mohl Apple uspokojit i ty nejnáročnější zákazníky. Mac II dokázal životaschopnost řady výkonných počítačů Macintosh. Díky němu se Apple stal opět miláčkem Wall Street. Měsíčně prodával 50 000 Maců. V roce 1989 to dokonce vypadalo, že Windows by mohly padnout a tak by nic nebránilo Apple, aby dalších 10 let určoval směr vývoje osobních počítačů.

Bohužel se tak nestalo. V roce 1990 byl trh nasycen počítači IBM PC kompatibilními snad všech myslitelných konfigurací a Apple byl jedinou společností prodávající Macy. Koncem května převálcoval Microsoft Apple s Windows 3.0, která byla provozovatelná skoro na všech počítačích IBM PC kompatibilních. Apple měl vážné potíže.

Hlavní myšlenkou Apple, jak řešit přicházející krizi, bylo licencovat Mac OS také jiným výrobcům počítačů. Mnozí se však báli, že by to mohlo narušit dobrou pověst Maců a že by se tím vytvořila ještě větší konkurence. Na druhou stranu bylo čím dál jasnější, že Apple nemůže být jediným poskytovatelem jak hardware tak i software a přitom si udržet svou pozici na trhu osobních počítačů. Nakonec se podařilo myšlenku licencování Mac OS prosadit hlavně díky Michaelu Spindlerovi, který byl novým Apple COO (Chief Operating Officer). Spindler tvrdil, že podobný krok měl Apple udělat už dávno a že dnes už je na licencování Mac OS skoro pozdě.

Ke konci roku 1991 Apple uvedl na trh první generaci PowerBooků, které měly okamžitě úspěch. Začalo se také pracovat na novém typu počítače PDA (Personal Digital Assistant) pojmenovaném Newton. První generace Newtona uvedená v srpnu 1993 měla velmi slabé rozpoznávání ručně psaného textu a proto ji odborná veřejnost nepřijala příliš příznivě.

Sculley postupně ztrácel zájem o aktuální dění v Apple. Nakonec se rada ředitelů Apple rozhodla, že už toho má dost a v červnu 1993 zprostila Sculleye funkce CEO. Do jeho křesla dosadila Michaela Spindlera. Sculley zůstal ve společnosti ještě nekolik měsíců jako předseda správní rady a pak rezignoval.

Spindler působil jako CEO v Apple dva a půl roku. Za dobu svého působení zařídil uvolnění licence na Mac OS několika společnostem včetně Power Computing, který byl asi nejúspěšnějším klonařem. Mnoho lidí ho však kritizovalo, že byl příliš opatrný při udělování licencí, takže licenci na Mac OS získala pouze hrstka společností. Za jeho působení ve funkci CEO se ale také Apple dostal do ztráty, což ho nakonec stálo křeslo.

V roce 1994 ohlásil Apple novou třídu počítačů Power Macintosh (modely 6100/60, 7100/66 a 8100/80) založených na výkonném procesoru PowerPC vyvinutém ve spolupráci se společnostmi IBM a Motorola. Už první procesor PowerPC měl takový výkon, že umožnoval Macům soutěžit s nejnovějšími procesory od Intelu a v mnoha případech je i porazit. Dnes jsou procesory PowerPC nejvýkonější procesory používané v osobních počítačích.

V roce 1995 nastaly vážné problémy. Nejhorším problémem Apple bylo, že neprodával počítače, protože je nevyráběl. V červnu 1995 měl Apple 1 bilion $ v nevyřízených objednávkách a chyběly mu některé komponenty na stavbu počítačů. Další problémy se přidaly na podzim s uvedením Windows 95, kterému předcházela rozsáhlá reklamní kampaň. Windows 95 napodobovaly grafické uživatelské rozhraní Maců lépe než kdykoliv předtím.

Nejhorší pád v historii Apple nastal v zimě 1995-96. Špatný odhad trhu, kdy Apple prosazoval levné Performy před Power Macy střední třídy, způsobil propad prodeje. Apple zaznamenal za poslední čtvrtletí roku 1995 ztrátu 68 milionů $. Proto byl v lednu 1996 Spindler požádán, aby odstoupil z funkce CEO, a byl nahrazen bývalým prezidentem National Semiconductor Gilem Amelio.

Hlavním úkolem Amelia bylo dovést Apple opět k prosperitě. Během prvních 100 dní ve funkci CEO ohlásil Amelio rozsáhlé změny ve struktuře společnosti. Společnost se rozdělila na 7 samostatných oddělení s tím, že každé oddělení bude odpovědné za svůj vlastní zisk či ztrátu. Vynaložil také velké úsilí, aby vývojáři i uživatelé byli lépe informováni o aktuálním dění v Apple. Ačkoli Apple ohlásil za první čtvrtletí 1996 ohromující ztrátu 740 milonů $, podařilo se mu ji ve druhém čtvrtletí snížit na 33 milionů $, čímž překonal nepříliš optimistické odhady nejlepších finančních expertů. Ve třetím čtvrtletí dokonce vykázal zisk 30 milionů $, čímž opět šokoval finanční experty předpovídající opět ztrátu. Ta však přišla ve čvrtém čtvtletí.

Ke konci prosince 1996 šokoval Apple průmyslový svět prohlášením, že kupuje za 400 milionů $ firmu Next Software. S Next Software se po letech do Apple vrátil i Steve Jobs. Spojením s Next Software získal Apple operační systém Next Step, který bude základem operačního systému nové generace - Rhapsody. Finální verze je slíbená už na rok 1998. Její vývoj zatím probíhá bez problémů, takže snad bude dokončená ve slíbeném termínu. Dokonce se plánuje i verze Rhapsody pro PC.

Velké výdaje na koupi Next Software a vývoj Rhapsody způsobily, že bylo třeba razantně snížit provozní náklady a omezit investice. V rámci úsporných opatření byl v březnu 1997 zastaven vývoj některých technologií typických pro Apple (Open Doc + Open Transport, Text-to-Speech + Plain Talk, Apple Media Tool, ...) a bylo propuštěno 4100 zaměstnanců.

K zásadní změně ve vedení Apple došlo začátkem července. Apple ohlásil ztrátu 740 milionů $ za druhé čtvrtletí a současně i rezignaci Gila Amelio. To nikdo nečekal, takže v té době ještě ani nebyl znám nový kandidát na funkci CEO. Některé povinosti CEO převzal nejprve Fred Anderson, který byl Apple CFO (Chief Financial Officer). V polovině září byl do funkce CEO dočasně jmenován Steve Jobs. Ten vykonává funkci CEO než se podaří najít vhodného kandidáta.

Jobsova přítomnost byla známá stejně rychle jako odkoupení firmy NEXT. Jobsova role se neustále rozšiřovala. Bez CEO a s tak nízkou cenou akcií Apple jak již nebyla 5 let, bylo třeba udělat spoustu rozhodnutí a nezbývalo mnoho času. Jobs začal dělat revoluční změny ve struktůře Apple, včetně ukončení podpory Newtona. Bylo učiněno spousta prohlášení, nicméně nevětší bylo v Bostonu v srpnu 1997.

Jobs, který byl nazýván "prozatimní CEO" pronesl klíčovou řeč na téma nadcházející agresivní reklamní kampaně, příchod nových Macintoshů a Rhapsody (později Mac OS X Server). Dále oznámil zcela novou správní radu včetně Larry Ellisona, CEO firmy Oracle. Ale nejlepší ponechal na konec. Jobs oznámil své rozhodnutí spolupráce s Microsoftem za kterou Microsoft dostane akcie Apple v hodnotě 150 miliónů dolarů (odtud pochází fámy, že Microsoft koupil Apple, které se ještě stále objevují v českém tisku. Majetek firmy Apple se pohybuje řádově v miliardách dolarů), Microsoft a Apple budou sdílet 5 let své patenty. Nejdůležitější však je urovnání sporu s Microsoftem. Microsoft souhlasil s blíže nespecifikovanou sumou za urovnání sporu při kterém ukradl intelektuální vlastnictví Apple při designu Windows OS. Microsoft dále oznámil Office 98, kanclářský balík, který bude dostupný pro Macintosh koncem roku.

Tyto oznámení daly Apple nový život, ale Jobs ještě neskončil. Další nová věc se dostala na přetřes: Klony. Jobs cítil, že výrobci klonů jako Power Computing nevytváří nové trhy, ale ukrajují z koláče Apple konkrétně z high-endového trhu. Klony selhaly při rozšiřování trhu s počítači Mac OS kompatibilní, místo toho přetahovaly zákazníky od Apple. Jobs tuto nevyléčitelnou záležitost vyřešil rázně. Koncem roku 1997, Apple oznámil záměr odkoupit licenci na Mac OS od Power Computingu zpět, stejně jako jeho vývojářský tým. O pár měsíců později Apple převzal podporu počítačů Power Computing na svá bedra. Apple také odkoupil zpět licence na Mac OS od Motoroly a IBM. Umaxu bylo dovoleno "zůstat ve hře", ale s podmínkou, že vyplní trh "low-end" se stroji pod 1000 dolarů. Umax prodal zbývající inventář Macintoshů a nyní prodává pouze krabice "Wintel".

10. listopadu 1997 Apple uspořádal další tiskovou konferenci, na které Jobs oznámil změny ve strategii Apple. Apple bude mimo jiné také prodávat počítač přímo a to jak přes web tak přes telefon, podobně jako to dělá Dell. Jobs také představil dva nové počítače. Power Macintosh G3 a PowerBook G3.

Apple Store byl velkým úspěchem. Během několika týdnů byl Apple Store třetí největší komerční stránkou na internetu. Na MacWorld Expu v San Franciscu v lednu 1998 Jobs oznámil, že Apple měl po více než roku ziskové čtvrtletí a vydělal kolem 44 miliónů dolarů. V dubnu 1998 oznámil Jobs další ziskové čvrtetí tentokrát Apple vydělal 57 miliónů dolarů, což bylo velkým překvapením pro všechny. Jobs pokračoval a v květnu oznamoval nový počítač PowerBook G3 a zcela nový design Macintoshe - iMac. iMac je odpověď Apple na low-endovou otázku, s vynikajícím výpočetním výkonem za přijatelnou cenu. Koncem měsíce v projevu na WWDC Jobs oznamuje dramatickou změnu v systému Mac OS. Mac OS X bude spojovoat OS 8 a Rhaposdy - nadcházející verze NeXTStepu - do jednoho robustního systému se všemi vlastnostmi moderního systému a zpětnou kompatibilitou s většinou aplikací OS 8.

V červenci 1998, Jobs oznamuje další ziskové čtvrtelní Apple, již třetí v pořadí za sebou - se ziskem 101 miliónů dolarů. Což zvedlo akcie Apple na nejvyšší hladinu. iMac je nejdprodávanějším počítačem ve státech a Apple nestíhá plnit objednávky. Koncem roku Jobs oznamuje další ziskové čtvrtetí, což činí z roku 1998 ziskový rok. V lednu 1999, Jobs oznámil 5 ziskové čtvrtletí a předvedl nový počítač Power Macintosh G3. Ačkoliv dostává výplatu pouze 1 dolar ročně, Steven Jobs zůstává v čele Apple Computer, Inc. jako jeho "iCEO".

Druhá polovina roku 2000 byla pro Apple velmi tvrdá. Nižší prodeje (jak pro Apple, tak pro celý počítačový průmysl) v kombinaci s neporozuměním požadavků zákazníka mělo za následek první neziskový kvartál po třech letech. Jedním z faktorů poklesu byl počítač G4 Cube, který se špatně prodával vzhledem k vysoké ceně oproti jiným produktům Apple. Dalším důvodem je vložení DVD-ROM mechaniky do zákaznických i profi strojů na místo CD-RW mechanik. Výsledek pak už byl zmeškaný prodej počítače zákazníkům, kteří chtěli vlastní vypalované CD. Apple tento problém řešil až koncem roku 2000, když zlevnil ceny v celé řade PowerMac. Další kroky podnikl Apple v roce 2001, když oznámil novou řadu PowerMaců s CD-RW mechanikou a novým "SuperDrive" který umožňuje číst a zapistovat CD i DVD disky. Apple oznámil novou aplikaci: iDVD - program pro vytváření DVD a iTunes - program pro kódování a přehrávní MP3 skladeb a schopný vypálit skladby na CD.

Všechny tyto programy a prvky jsou součástí nové strategie Apple, zpracované na základě zpomalení technologického průmyslu: Apple využije boomu v osobních elektronických zařízeních - CD přehrávačích, MP3 přehrávačích, digitálních fotoaparátů a kamer, DVD přehrávačů atd. Apple tak buduje aplikace pouze pro Maca, které přidávají hodnotu k těmto zařízením. Stejně jako iMovie přidává hodnotu Digitálním fotoaprátům, iDVD digitálním kamerám aDVD přehrávačům, iTunes přidává hodnotu CD a MP3 přehrávačům. Apple věří, že vytvořením "Digitálního Hubu" a nového "Digitálního stylu" může revitalizovat prodeje Apple a zaručit dlouhodobou bezpečnost celé společnosti.

V květnu 2001, Steve Jobs oznamuje otevřeni spoustu obchodů po celé Americe, které budou prodávat nejen produkt Apple, ale i produkty třetích stran, jako mp3 přehrávače, fotoaparáty, videokamery a PDA. Apple oznámil také velkou změnu konfigurace řady iBook, která je nyní menší a lehčí s použitím designu z PowerBooku G4. V červnu Apple obnovuje iMac a G4 a potlačuje produkci počítačů G4 Cube, čímž ukončuje spekulace o tom, jak si Apple poradí s neúspěchem Cube G4 na trhu.

Konec roku 2001 přinesl nové revize PowerBooku G4 a iBooku, které se začaly prodávat velmi dobře během léta. Koncem řijna Apple příchází s prvním nepočítačovým produkt po několika letech, s iPodem. iPod je malý digitální mp3 přehrávač s pevný diskem a představuje první hardwarový příspěvek pro strategii Apple " Digital hub"

Druhá polovina roku 2000 byla pro Apple trnitá. Pomalejší prodeje kombinované s neporozuměním spotřebního trhu vyústilo v první záporné čtvrtletí za posledni 3 roky. Jedním faktorem byl G4 Cube, který se prodával pomalu zvláště kvůli jeho vysoké ceně v porovnání s ostatními produkty Apple. Dalším faktorem bylo rozhodnutí Applu přidat DVD-ROM mechaniky do uživatelských a profesionálních strojů místo CD-RW mechanik. Jako výsledek Apple přišel o trh se zákazníky, kteří chtěli mít možnost pálit si svá vlastní CD. Apple začal napravovat tento problém ke konci roku 2000, když zlevnil celou řadů PowerMaců. Apple udělal další krok v lednu 2001, když ohlásil novou řadu PowerMaců buď s CD-RW nebo "SuperDrive" mechanikami, které mohly číst a zapisovat obojí, CD i DVD. Apple také ohlásil dvě nové aplikace: iDVD (program na DVD authoring) a iTunes, který dovoloval uživatelům kódovat i poslouchat MP3 písně a pálit je na CD.

Toto všechno bylo součástí nové strategie Applu, vyvinutou v době masivího zpomalení technologického průmyslu. Apple vyuzil výhody rozmachu osobních elektronických zařízení - CD přehrávačů, MP3 přehrávačů, digitálních kamer atd. - vytvořením pouze MAC aplikací, které těmto zařízením přidali na hodnotě. Stejně jako iMovie obohatilo digitální foťáky, iDVD digitální kamery a DVD přehrávače a iTunes CD a MP3 přehrávače. Bylo to přáni Applu udělat z Mac "digitální hub" nového "digitálního životního stylu" a revitalizovat tak prodeje Applu a garantovat tak dlouhobě bezpečnost společnosti.

V květnu 2001 Stve Jobs ohlásil, že Apple otevře prodejní obchody po celé americe, prodávající nejen Apple produkty, ale i různévýrobky třetích stran jako MP3 přehrávače, digitální fotoaparáty a kamery a PDA. Apple také ohlásil zásadní update line iBooků, v menším a lehčím designu, který si vypůjčil od PowerBooků. V červnu Apple osvěžil iMacy a G4ky a odklonil se od výroby G4 Cube.

Podzim 2001 přinesl nové revize PowerBooků a iBooků, které se během léta prodávaly mimořádně dobře. Na konci října Apple ohlásil první nepočítačový produkt, iPod. iPod byl přehrávač digitální hudby obsahující pevný disk a reprezentoval tak první příspěvek do Apple strategie "digitálního hubu". Za 399$ útočil na žalostný G4 Cube. Apple také težil z malé velikosti a skvělého designu iPodu.

V lednu 2005 Apple znovu vymyslel spotřebitelský desktop, když uvolnil svůj flat panel iMac. Také oznámil iPhoto nový balík softwaru zaměřený na využití zkušeností uživatelů digitálních kamer. Apple proběhl první polovinu roku 2002 a oznámil zisky za první dvě čtvrtletí.

Ve druhé polovině roku 2002 Apple stagnoval hlavně kvůli makroekonomickým podmínkám. Bylo prodáno méně PC a Apple paběrkoval, aby se udržel svěží na zkomírajícím trhu. V červnu Apple zavedl svoji reklamní kampaň "Switchers", která by měla být jednou z nejpopulárnějších a nejúspěšnějších v historii Applu. Kampaň Switchers, založená na nepsaných monolozích skutečných lidí, byla dosud nejsilnější kampaní pro Mac ve světě PC.

V červenci 2002 oznámil Steve Jobs, že volný servis iTools bude zahrnut do nového servisu "dotMac", založeného na nových subskribcích. Společně s nově ohlášenými iCal a iSync, dotMac byl určen k budoucímu centralizování Mac v životním stylu high-tech. V lednu 2003 Apple uvolnil iLife, balík softwaru, který obsahuje iTunes, iPhoto, iMovie a iDVD za $50 (všechno kromě iDVD je možno stáhnout z applovské webové stránky) se záměrem v budoucnosti posunout koncept digitální hlavy do spotřebitelského prostoru.

Finanční problémy applu pokračovaly po celý rok 2002. V říjnu ohlásil Apple čtvrtletní ztrátu 45 miliónů dolarů kvůli slabému prodeji PowerBook a PowerMac. V roce 2003 se však Apple začal zotavovat a začal si budovat budoucnost. V lednu Apple oznámil dva nové modely PowerBook G4, dvanáctipalcový model podobný existujícímu dvanáctipalcovému iBooku, a obrovský, širokoúhlý sedmnáctipalcový model, určený pro trh grafického designu. Apple rovněž oznámil, že bude dodávat svůj vlastní webový prohlížeč Safari, jako zjevný pokus o menší závislost na Microsoftu, který byl považován za produkt nižší kvality.

Nový PowerBook se prodával dobře, a prodej flat panelu iMac se ustálil, přesto však měl Apple problémy na trhu profesionálního desktopu. Vývoj a výroba procesorů rodiny Motorola G4 dost zaostávala za očekáváním Applu. Ukázalo se, že procesor G4 se dostal do slepé uličky. Apple pracoval na zvládnutí situace vyvinutím nového procesoru s IBM a v červnu 2003 došlo k realizaci uvolněním PowerMac G5. Čip G5, založený na čipu IBM Power4 byl 64bitový procesor, se záměrem adresovat více paměti a zpracování větších čísel než jeho 32bitový bratranec G4. PowerMac G5 představoval velký skok pro Apple, který navrhl novou základní desku a skříň odolnější proti škrábancům. Na rozdíl od PowerMac G4, který byl založen hlavně na existujícím hardwaru G3, G5 byl zcela nový a rychlý. Přesto že dodávky byly rozpačité, G5 se prodával dobře, a hodně se zasloužil o pozvednutí Applu ode dna.

Mezitím se začal zvedat prodej iPodu. V dubnu 2003 Apple odhalil iTunes Music Store, který měl prodávat individuální skladby prostřednictvím aplikace iTunes po 99 centech za kus. Tyto skladby mohly být hrány pouze na Macu nebo iPodu, ale Apple cítil, že nabídnutím služby se snadnějším použitím, žádný nesmyslný music service by se mohl stát významnějším vstupem do digitálního hudebního trhu. Apple vypracoval své domácí cvičení, když oznámil, že iTunes Music Store má své krytí u pěti velkých nahrávacích studií a katalog s více než 200 000 skladbami.

V říjnu 2003 uvolnil Apple iTunes pro Windows. Zatímco iPod byl k dispozici pro Windows po určitou dobu, používal software třetí strany, který nedokázal poskytnout zkušenosti jednotlivých uživatelů, které povolovaly integraci iTunes/iPod. S uvolněním stabilní a jednodušší verze iTunes Windows, která zahrnovala jak iPod, tak i integraci Music Store, Apple se měl zmocnit digitálního hudebního průmyslu prudkým útokem. Apple upevnil svou pozici uvoněním iPod mini v lednu 2004, který i když měl menší kapacitu než původní iPod, byl menší než mnoho mobilních telefonů.

Jenom v prvním roce iTunes Music Store prodal více než 70 miliónů skladeb a do července se tento počet zvýšil o více než 100 miliónů. iTunes Music Store sdílel 70 % všech legálních downloadovacích služeb. iPod se posunul od drahých zařízení ke hračkám, které musíte darovat jako vánoční dárek a Apple se octil v pozici monopolu pro první dobu v několika dekádách.

Přejato z internetové stránky maximac.cz